Na malínské ploše Z34 (parcela 556/1) plánuje společnost MARLO KH obytný soubor
čtyř bytových domů. Tahle stránka řadí za sebou doložený vývoj záměru –
od proměny územního plánu přes jmenovitá hlasování rady a zastupitelstva
až po správní řízení a soudní spor o připojení na sítě. Jmenovitá
hlasování odkazují na úplný rozpis, kdo jak hlasoval; u ostatních událostí
nese doložení jejich popis, případně odkaz na zdroj. Osa se průběžně doplňuje,
jak věc pokračuje.
Stránka shrnuje objektivní, doložená fakta; výklad souvislostí a hodnocení
ponecháváme na doprovodných textech.
Parcela 556/1 v katastru Malín má výměru 24 984 m² (2,4984 ha).
Změna č. 9 územního plánu z roku 2010, kterou inicioval investor CEPE Invest,
ji vymezila jako plochu smíšenou s převahou bydlení (Bv) s výškovým
limitem 3–4 nadzemní podlaží a ustupujícím podlažím, s hustotou 75–175
obyvatel na hektar a s povinnou územní studií. Na části pozemku povolovalo
územní rozhodnutí z listopadu 2013 tři čtyřpodlažní obytné budovy; podle znaleckého
posudku z roku 2022 už tehdy neplatilo.
Územní plán z roku 2020 plochu převzal jako Z34 – bydlení
v bytových domech (BH). Karta plochy výšku „nestanovuje“ a limit hustoty ani
povinnou územní studii plán v původním znění neukládal. O tom, zda výšku přesto omezují
obecné podmínky územního plánu (požadavek „dodržovat výškovou hladinu okolí“), se
vede výkladový spor. Koeficient zastavění plochy mimo zastavěné území je nejvýše
0,3 a koeficient zeleně nejméně 0,4. Karta plochy dále požaduje v dalším
stupni přípravy prokázat ochranu před hlukem ze železnice a silnice a vyhodnotit
ohrožení záplavovými vodami. Sousední plochy tvořily s Z34 jeden funkční celek:
Z33 jako veřejné prostranství s funkcí protihlukového filtru u železniční
trati a Z35 jako plocha bydlení v rodinných domech, nově vymezená
„v návaznosti“ na zastavitelnost Z34.
Povinnou územní studii vrátila Změna č. 2 územního plánu, kterou zastupitelstvo
vydalo 31. 3. 2026. Využití ploch Z34, Z35 a sousední plochy přestavby
P11 podmínila společnou studií ÚS19. Ta má mimo jiné vymezit plochy pro zadržení
dešťové vody, prověřit parcelaci, dopravní napojení a zokruhování celé lokality,
rozdíly mezi bytovými a rodinnými domy a etapizaci zástavby. Lhůta na její
pořízení je šest let od účinnosti změny, která nastala 5. srpna 2026. Plochu Z33
změna zároveň převedla z veřejného prostranství na plochu dopravní infrastruktury
pro multifunkční parkoviště. MARLO KH a MARLO ŘÍČNÍ proti podmínce studie podaly
námitky. Zastupitelstvo k nim buď nepřihlédlo, nebo je zamítlo; věcně vyhovělo
jen opravě chyby v psaní.
Veřejně představená podoba záměru počítá se čtyřmi bytovými domy, komunitním
centrem a řádově 500 byty; dopravní inspektorát policie v roce 2024
pracoval s 516 byty a 497 parkovacími místy. Projektová dokumentace
pracuje s výškovými variantami 5, 6 i 13 nadzemních podlaží. Veřejná
prezentace v malínské Oslavárně v srpnu 2023 ukazovala domy o 13
podlažích a vyvolala odpor části obyvatel i petici.
Znalecký posudek z ledna 2022, zpracovaný pro vklad pozemku do základního
kapitálu MARLO KH, ocenil pozemek na 117 milionů korun. Znalec při výpočtu
předpokládal zástavbu o šesti podlažích, protože územní plán podlažnost
nestanovuje.
Splašky mají být odváděny tlakovou kanalizací se čtyřmi čerpacími šachtami, nikoli
samospádem – volba vynucená nízkou polohou lokality u toku Vrchlice.
Součástí jsou vodovodní řad, přípojky, požární nádrž o užitném objemu
45 m³ a napojení na stávající čerpací stanici ČSOV 4 Malín. Výškové
osazení stavby je na kótě ±0,000 = 212,60 m n. m., první
podzemní podlaží na 208,90 m n. m.
Územní plán sám uvádí, že se plocha kříží se záplavovým územím Q100 toku
Vrchlice včetně aktivní zóny. Žádost MARLO z března 2024 uvádí, že kvůli mělké
hladině podzemní vody „není možné v Záměru řešit HDV vsakem“; dešťové vody
mají být regulovaně odváděny přes retenci do městské kanalizace. Její
technický stav podle města není znám od 70. let 20. století. Lokalitu
odvodňuje systém melioračních drenáží, jejichž dnešní stav podle žádosti není
zřejmý a které má stavba zčásti zrušit. Územím prochází ochranné pásmo
železnice. Dopravní připojení má vést přes takzvanou K-křižovatku u Malínského
mostu. Studie ČVUT hodnotí křižovatku se silnicí I/2 kapacitně jako vyhovující,
její tvar a rozhledy ale jako nevhodné; stavební úpravu křižovatky doporučuje
i dopravní posudek autorizovaného inženýra.
Jádrem sporu je připojení přes městský pozemek parc. č. 533/1 (ulice
K Malínskému mostu) pod hlavními řady. Poté co vodoprávní úřad
v červenci 2023 stavbu sítí povolil, podalo město odvolání. Krajský úřad
Středočeského kraje o něm rozhodl v únoru 2024; podle MARLO v řízení
chyběl souhlas města jako vlastníka pozemku podle § 184a stavebního zákona.
V září 2023 návrh na udělení souhlasu s napojením vodovodu a kanalizace
v zastupitelstvu neprošel, v listopadu 2023 a v dubnu 2024 pak
zastupitelstvo souhlas se zásahem do pozemku 533/1 výslovně neschválilo.
Záporně rozhodlo i o dešťové kanalizaci, která má vést přes městské
pozemky v katastru Sedlce, a opakovaně o dopravním připojení podle
zákona o pozemních komunikacích.
Město argumentuje mimo jiné tím, že napojením by na jeho pozemku vzniklo ochranné
pásmo cizích staveb, které by omezovalo nakládání s pozemkem, a že
u tlakové i dešťové kanalizace nejde o vlastní síť města.
MARLO se u soudu domáhala nahrazení projevu vůle města. Neuspěla
u Okresního soudu v Kutné Hoře (listopad 2024), Krajského soudu
v Praze (březen 2025) ani u Nejvyššího soudu (leden 2026). Soudy shodně
uzavřely, že povinnost umožnit napojení podle zákona o vodovodech
a kanalizacích dopadá na vlastníka sítí (VHS Vrchlice-Maleč), nikoli na město
jako vlastníka pozemku, a že udělení souhlasu spadá do samostatné
působnosti obce.
V srpnu 2026 odmítl ústavní stížnost MARLO jako zjevně neopodstatněnou
i Ústavní soud. Nahrazení souhlasu obce by podle něj bylo zásahem do jejího
vlastnického práva, pro který chybí zákonná opora. Obec má jako vlastník pozemku
stejnou ochranu jako kterýkoli jiný vlastník.
V červnu a červenci 2026 se věc vrátila na zastupitelstvo. V červnu
znovu neschválilo dopravní připojení (usnesení Z/208/26). V červenci neschválilo
souhlas s přípojkami sítí podle nového stavebního zákona, tentokrát
s odkazem na nesoulad záměru s územním plánem (usnesení Z/234/26).
Usnesení podpořilo 21 z 22 přítomných zastupitelů, jeden nehlasoval. Žádost
o dopravní připojení MARLO obnovila poté, co Krajský soud v Praze
v květnu 2026 z procesních důvodů zrušil rozhodnutí krajského úřadu,
který řízení o připojení zastavil.
Začátkem června představila MARLO vedení města novou vizualizaci. Podle zápisu
osadního výboru dál počítá s několikapodlažními domy a zástupci města ani
osadní výbor s ní nesouhlasí. Dne 18. června se v malínské sokolovně
konalo setkání občanů se starostou.
Společnost zároveň navázala spolupráci s TJ Sokol Malín. Už v březnu
informovali členové Sokola osadní výbor, že jim MARLO nabídla podporu při
revitalizaci sportoviště. Sokol rámcovou dohodu o spolupráci schválil, osadní
výbor její uzavření nedoporučil. V dohodě Sokol bere na vědomí, že MARLO bude
v příštích pěti až šesti letech realizovat výstavbu v okolí hlavního
nádraží.
Součástí podpory jsou dresy v hodnotě 250 000 Kč. V souvislosti
s billboardovou kampaní a touto spoluprací se 31. srpna konalo
mimořádné jednání osadního výboru. Výbor na něm potvrdil, že výstavbu
v prezentované podobě nepodporuje. Sokol prohlásil, že výškové budovy
nepodporuje a spolupráce se týká jen sportu a revitalizace sportoviště.
Zároveň byl požádán, aby MARLO tlumočil požadavek na stažení billboardu.
Vedení města vzalo zápis na vědomí 8. září. Starosta na poradě požádal
o doplnění, že se smlouvou o spolupráci nebyl předem seznámen a že se
na jednání vyjádřil negativně ke spojování společnosti s turnajem Okresního
fotbalového svazu i k využívání dětí k propagaci. Zastupitelstvo
vzalo zápisy osadního výboru na vědomí 15. září.